Jdi na obsah Jdi na menu
 


Anděl Páně

tuto modlitbu ohlašují třikrát denně kostelní zvony.

Anděl Páně zvěstoval Panně Marii
      a ona počala z Ducha Svatého.

Zdrávas Maria...

Maria řekla: Jsem služebnice Páně,
      ať se mi stane podle Tvého slova.

Zdrávas Maria...

A Slovo se stalo Tělem
      a přebývalo mezi námi.

Zdrávas Maria...

Oroduj za nás svatá Boží Rodičko,
      aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

Modleme se:
     Pane, poznali jsme andělské poselství o vtělení Krista, Tvého Syna, vlej nám do duše svou milost, ať nás Jeho umučení a kříž přivede k slávě vzkříšení.
      Skrze Krista našeho Pána. Amen.

 

Zdrávas Maria, milosti plná, Pán sTebou.
Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života Tvého,
      Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Amen

    Modlitba "Anděl Páně" je modlitba k Panně Marii. Je složena z pozdravu sv. archanděla Gabriela (Lk 1, 28.) a z přivítání sv. Alžběty (Lk 1, 42.). Druhou část modlitby se modlil františkán sv. Jan Kapistrán (1386-1456) při záchraně srbského Bělehradu v roce 1456.
      Třikrát denně, ráno v 6.00, v poledne ve 12.00 a večer v 18.00, můžeme slyšet zvony na katolických kostelích a kaplích. Zvoněním si křesťané připomínají velkou událost lidských dějin Vtělení Božího Syna. Tuto událost přišel oznámit, zvěstovat od Boha sv. archanděl Gabriel Panně Marii, a ona řekla k této Boží nabídce vtělení své ano.
      Nevěřící lidé nechápou smysl tohoto zvonění a většina si toto zvonění spojuje pouze s tím, že je poledne a "zvoní k obědu". Ranní a večerní klekání (klekánice) je slyšet málokde.
      Ještě do 2. poloviny 20. století znamenalo zvonění "klekání" přerušení práce na poli, doma i ve škole a lidé klekali k modlitbě.

V České republice jsou obce a města, kde se zakazuje zvonit na zvony ranní klekání, aby lidé nebyli buzeni. Někde je ranní zvonění posunuto na pozdější dobu.

Vznik modlitby "Anděl Páně" je ve františkánské tradici ze 13. století a jejím původcem je sv. František z Assisi. 
      Sv. František z Assisi se na své misijní cestě dostal do Egypta a do Turecka. Tam slyšel volání muezzinů z minaretu (věž mešity) pětkrát za den (modlitbu ke cti a slávě Alláha): „Allah je velký a není Boha kromě Allaha.“ Jestliže tak muslimové chválí Boha, proč by to také nemohli dělat i křesťané. Po návratu domů do Evropy napsal František listy svým spolubratřím: „A Jeho (Boží) chválu zvěstujte a kažte všem lidem tak, aby v hodinu, když vyzvánějí zvony, aby veškerý lid na celé zemi vzdával chválu a dík všemohoucímu Bohu.“ (List františkánským kustodům - správcům).
      Další listy napsal panovníkům v Evropě: „A vzdávejte Pánu mezi lidem sobě svěřeným tu velkou čest, že bude každý večer heroldem nebo nějakým znamením ohlašováno, že všechen lid má vzdávat chválu a dík Bohu, všemohoucímu Pánu.“ (List vládcům lidu).
      Františkánský bratr Benedikt Sinigardi z Arezza se v roce 1241 vrátil ze Svaté země. Stal se představeným v Arezzu a zavedl v klášteře večerní zvonění s modlením mariánské antifony: „Angelus Domini locutus est Mariae“ (Anděl Páně řekl Marii). V roce 1263 rozhodl generální ministr františkánů bratr Bonaventura z Bagnoreggia, na generální kapitule v Pise: Bratři ať vedou věřící k tomu, když se v klášteřích zvoní ke kompletáři, aby třikrát pozdravili Pannu Marii. Ať to dělají stejnými slovy, jak Marii pozdravil anděl Gabriel: Ave Maria.
      Na kapitule františkánů v Padově v roce 1294 bylo rozhodnuto, aby: „Ve všech konventech ať se večer třikrát zvoní na poctu Matky Boží. Všichni bratři ať pokleknou a třikrát se modlí Ave Maria, gratia plena (Zdrávas Maria, milosti plná).“ Lidé ve středověku měli rozšířenou představu, že anděl navštívil Pannu Marii večer.
      V roce 1307 je o večerním klekání zápis v uherském městě Granu. V roce 1317 zavedli měšťané Parmy ranní zvonění s modlitbou Regina coeli (Královno nebeská). To proto, aby si večer připomínali Ježíšovo vtělení a ráno jeho vzkříšení. 197. papež Jan XXII. potvrdil v roce 1318 františkánské večerní zvonění s trojím Ave (Zdrávas), pozdravem Panny Marie. V roce 1327 je zápis o zvonění Ave v Římě. Po večerním zvonění se ve středověku uzavíraly městské brány a tím skončil den. O zvonění v poledne je první zpráva u nás z roku 1386 za krále Václava IV. v Praze. To proto, aby si lidé připomněli v poledne Ježíšovo ukřižování. Nejdříve se zvonilo v poledne pouze v pátek.
      V některých farnostech se zvoní ještě v 15 hodin jako připomínka Ježíšovy smrti, ale toto zvonění je ojedinělé a neujalo se v celé katolické církvi.
      V roce 1456 určil 210. papež Kalixt III., aby se polední modlitba obětovala za vítězství křesťanských vojáků proti muslimským Turkům. Z roku 1603 je zápis, že trojí zvonění je v celé římskokatolické církvi.
      Modlitba Anděl Páně, jak ji známe dnes, je zapsána v Officiu Parvum Beate Virginis Mariae (Malé hodinky blahoslavené Panny Marie) z roku 1571 za 226. papeže sv. Pia V. 1571. Závěrečná modlitba je ze mše při Zvěstování Páně 25. března.
      Papež se modlí s věřícími modlitbu Anděl Páně o nedělích a svátcích ve 12 hodin na Svatopetrském náměstí, aby zdůraznil, že je to společná modlitba celé církve.
                      (podle Gottfrieda Eggera OFM z 6.10.2002)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 



Archiv

Kalendář
<< září / 2017 >>


Statistiky

Online: 3
Celkem: 78208
Měsíc: 1455
Den: 56

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA